(Ne)poplašné zprávy

V českých novinách se objevila informace o dnešním “velkém” zemětřesení na Taiwanu, chtěl bych ale ubezpečit, že se na místní poměry o žádnou katastrofu nejednalo. Hypocentrum samotného zemětřesení navíc bylo v moři jihozápadně od Taiwanu a jediné místo, které bylo zasaženo otřesy o síle 4. stupně je od Taipeje několik stovek kilometrů. Ani tam ovšem otřesy nebyly pro budovy výrazně nebezpečné, protože se již několik desítek let staví právě s ohledem na blízký tektonický zlom.

Můžete tak zůstat klidní, v Taipeji nás toto zemětřesení ani neprobudilo.

Aktualizace 10. června

Tentokrát nás zasáhlo zemětřesení poněkud silnější a bližší, takže bylo poměrně výrazně cítit i v Taipeji. O osobní zážitek jsem ale byl ochuzen, protože v pět ráno se mi podařilo tvrdě spát a tak z téměř dvouminutových otřesů nic nemám 🙂

Jen pro informaci – v mořském hypocentru bylo naměřeno zemětřesení o síle 6.5 stupně, v Taipeji byly cítit 4.

Šťastný nový rok 2012

Přeji vám všem do nového roku spousty zdraví, štěstí, úspěchů, lásky a dobrých přátel.

PF2012

PF2012

Ondřej

Nejtěžší plánované stoupání vyšlo na třetí den naší túry: výšlap od chaty 369 až na hlavní vrchol Sněžky, 3886 metrů nad hladinou moře. Hned brzy ráno jsem však zbystřil poté, co se okna chaty zbarvila do oranžova a prozradila tak nádherný úsvit, který nad horami rozehrálo právě vycházející slunce. Nabití energii z úchvatné podívané jsme posnídali a vyrazili Černým lesem až ke strmému stoupání na samotný vrchol.
Cestou se bohužel začalo zatahovat a již pár stovek metrů od vrcholu bylo jasné, že ranní podívaná se tentokrát opakovat nebude. Ačkoliv totiž bylo na samotném vrcholu vidět docela dobře, kolem dokola rozlila příroda neprostupnou mléčnou stěnu.

S nadějí na zlepšení situace jsme na vrcholku Sněžky poobědvali instatní polévku a pomalu se vydali hustou mlhou na “Svatý hřeben”, cíl naší trasy. Pomalu nám ale docházelo, že takhle to asi nepůjde; když se z mraku navíc spustil déšť provázený silnými poryvy větru, bylo hotovo.

V mlze jsme dokonce na chvíli ztratili cestu a k vedlejšímu vrcholu Sněžky, hoře Arris (3880m), dorazili menší oklikou, na její vrcholek jsme se ale škrábali už bez batohů, odhodlaní k návratu.

Naše cesta tak skončila na samém začátku Svatého hřebene, dolů jsme se spustili kamenitým polem drobné břidličné šotoliny, na které se dalo výborně “lyžovat”.

Sněžka se nám pak za námahu odvděčila, když na chvíli rozhalila závoj mraků a ukázala nám hřeben v celé kráse. Cestou dolů k 369 začalo opět drobně pršet a po další noci strávené v temné chatě jsme se pošmourným a mokrým ránem vydali zpět k autu. Cestou nás dohonil i mobilní signál a s ním i aktuální předpověď počasí – tajfun Nalgae se totiž sice Taiwanu z většiny vyhnul, jeho vzdálené rameno ale celý ostrov stejně zahalilo do hustých mraků a přívalového deště.

Svou sílu pak tajfun prokázal na nespočetných sesuvech kamení, které lemovaly horskou silnici zpět do civilizace.

O zábavu se nám tentokrát postaral opět Honza, jelikož “ukradenou” žrádltašku našel položenou na polici kousek od původního umístění.
Náš druhý den se nesl ve znamení pozdního vstávání a po vydatném brunchi jsme vyrazili k druhé plánované chatě, 369. Cestou nás čekal také první třítísícový kopec, východní vrchol Sněžky s 3201 metry a v součtu převýšení kolem 800m. Bohužel se nám po krásném úvodním dni ale zatáhlo a až na ukázkový západ slunce ze Západního vrcholu jsme cestu přečkali v husté mlze. Chata 369 nám pak připravila zpestření večera, protože nainstalovaný solární elektrický systém měl poruchu a tak se po celé chatě motali turisti s baterkami. Daleko dříve jsme tak mohli jít spát a připravit se na ranní výstup na vrchol a hřeben.