Jsou tomu právě čtyři roky, co jsem poprvé dorazil na ostrov, který se stal mým druhým domovem.
Dort se svíčkami
Od té doby jsem se mimo jiné značně zlepšil v čínštině, naučil se mnoho nového i poznal spoustu lidí. Přede mnou je nejspíš už poslední rok na ostrově, takže se jej budu snažit naplno využít k dalšímu poznávání a hledat, kam mě vítr zavane z Taiwanu.
Můj první pozdrav z Taiwanu, před čtyřmi roky najdete tady.

2 odpovědi na “4 roky na Taiwanu”

  1. padre

    taky jsem si vzpomněl, že to byly 4 roky, kdy jsem tě dovezl do Vídně, vlastně jsi se, a zbyl mi akorát luk, co už se nevešel do váhy. teď mi připadá, že jsi víc doma tam, což je fajn, není dobře být 4 či pět let na návštěvě. Tajfuny vanou spíš na západ? asi jo, z moře a z jihu.
    Stejně je to mnohem víc než to původně vypadalo a uměli jsme si představit.A naznačuješ, že větry tě mohou ještě chvíli unášet po světě…
    No Petr už je také téměř 10 let z česka a jel tam na půl roku až rok. Inu toulavé boty vám zůstaly, tak jak jste se s nimi narodili:-)
    Přesto se budeme těšit na každou návštěvu či aspoň rozhovor (a babička s dědou zvlášť. Pozdravují

    7. September 2011 | 04:51
  2. mamča

    Ahoj Ondro,
    taky jsme vzpomínali. Dokonce mě dost pobavilo, když jsem si přečetla, co jsme před těmi 4 roky dělali. Jak tatík poznamenal, tolavé botičky máte. Coby dvouměsíční mimino jsi v tašce chrněl na Copacabaně v Riu. Sice Benšovka mi závidí, že mám dětičky daleko, ale zase mi dost chybíte. Jste drobátko z ruky. Každá návštěva i hovor s váni oběma je pro nás radost. Ale je i radost, že se umíte o sebe postarat a neztratíte se. Tak si užívej a zkoumej a studuj a …..
    vždyť víš.

    11. September 2011 | 20:38