Prvni chata na Snezce

Pres drone peripetie pri odjezdu se nam podarilo dorazit k prvni (velko-) ubytovne zvane Qika [chika]. Je to prvni chalupa na velmi turisticke trase, cemuz odpovida i kapacita 120 mist pro karimatku se spacakem. Tece tu i studena voda z pramene a solarni panely poskytuji verejne osvetleni, tim ale veskery komfort konci. Zachody jsou, pravda, splachovaci, ale jinak nas chata pripravuje na podminky panujici primo na hrebeni. ze soucasnych 2400 metru se dnes chystame na prvni tritisicovku, vychodni vrchol Snezky v 3201m a pak prijde noc v 3100 metrech v chalupe zvane 369.
PS: vcerejsi vyslap byl sice kratky, ale za tmy docela vydatny. Odmenou nam byl pohled na nebe plne hvezd. ktere v Taipeji temer vubec nejsou videt. Prekvapeni nam pak prichystala skupina asi 20ti turistu, kteri hromadne dorazili kratce po pulnoci. Tajwanci jsou blazni.
PPS: jeden ze spolucestujicich, Honza, prave zjistil, ze mu ona skupina nejspis sbalila s sebou jeho volne povesenou tasku s jidlem, tak je musime dohnat na dalsi chate. Zabava zacina 😉

Aby se neřeklo, že zanedbávám naší domovinu, naplánoval jsem si s několika přáteli výlet na Sněžku. Té místní se sice také říká Süešan, tedy doslova Sněžná hora, ale vzhledem k poloze ostrova je také o něco málo vyšší než ta česká.

Protože je na místní hory docela tlačenka, museli jsme žádat o povolení ke vstupu, které zároveň slouží jako registrace pro případ neštěstí. Dnes ráno jsem však dostal povolení do mailu, takže oznamuju, že 29. září až 4. října budeme lozit po kopcích. Bližší podrobnosti můžete najít třeba na přiložené mapce, později ještě doplním.

Ondra

Plán cesty kolem Sněžky

Plán cesty kolem Sněžky

Aktualizace před odjezdem

Pár hodin před odjezdem se modlíme, aby tajfun NALGAE pokračoval dál na jihozápad a nestočil se k Taiwanu. I tak nám na hřebenu nejspíš zaprší, ale je zcela bezpodmínečné, aby to nebylo z tajfunu. Shodou okolností jsem si vzpomněl na prorocká slova jednoho ze spoluhoralů – tchajwanské počasí se vysmívá i těm nejlepším plánům…

Jsou tomu právě čtyři roky, co jsem poprvé dorazil na ostrov, který se stal mým druhým domovem.
Dort se svíčkami
Od té doby jsem se mimo jiné značně zlepšil v čínštině, naučil se mnoho nového i poznal spoustu lidí. Přede mnou je nejspíš už poslední rok na ostrově, takže se jej budu snažit naplno využít k dalšímu poznávání a hledat, kam mě vítr zavane z Taiwanu.
Můj první pozdrav z Taiwanu, před čtyřmi roky najdete tady.

Tajfunové prázdniny

Po vskutku dlouhé době jsme se na severu ostrova dočkali tajfunových prázdnin.

Zatímco si totiž všichni čtete o řádění Ireny v New Yorku, jih Taiwanu pustoší daleko hůře zapamatovatelný tajfun “Nanmadol”, který je naštěstí i o poznání menší. S větrem o rychlosti 105 km/h (v nárazech 120) sice stále vypadá hrozivě, na severu z něj ale moc není a tak jsem během tajfunového dne mohl vyrazit na nákup i bez deštníku.

O pár set kilometrů jižněji si deště užívají o poznání víc, ale katastrofické následky se neočekávají.

Jak jsem některým z vás již zmínil, po rozhodnutí zůstat na ostrově ještě nějakou chvíli jsem si pořídil nového kamaráda na cesty, který mi snad pomůže sundat i nějaké to kilo, co si vozím kolem pasu.

Dvoukolý kamarád na cesty

Dvoukolý kamarád na cesty

Zatím trénuju po nocích kolem Taipeje na menších kopcích a podél říční cyklostezky, větší cestování si ponechám až bude trošku chladněji i přes den.
I tak jsem dnes oslavil 500. srpnový kilometr a věřím, že se postupně dostanu poblíž 1000 km za měsíc.