18
V sobotu mě probudil hlasitý ryk mého telefonu, na který navázal krátký a mírně zmatený rozhovor:
|
|
|
||
Julia byla jediná v neoprénu.
“Hn…”
“Sbal se, za 20 minut jedem do Fulongu”
“c..Cože?”
“No, teď mi volala Diana, za 20 minut u kolejí na parkovišti. Jedeš?”
-pár vteřin ticha- “Jo, jedu”
Musím přiznat, že 20 minut se nejen mojí vinou trochu protáhlo, ale nakonec jsme usedli do auta a vydali se k moři. Na cestu nám totiž nádherně svítilo sluníčko, které ohřálo vzduch na příjemných 27°C.
… v Holandsku
Výletík, původně plánovaný jako surfovací, maličko změnil program, když Julia zjistila, že majitel obchodu, kde má svoje prkno dnes ve Fulongu nebude, nicméně my pojali situaci sportovně a aspoň se trochu vyráchali v již poměrně chladném oceánu.
I Julii nakonec zmohla chladná voda a páteční večerní program…
Následný šlofíček, obligátní (mírně dětinské 
) stavění pískového hradu a večeře završily příjemně strávený odpočinkový den.
Na sníh a zimu doma neměl nikdo ani pomyšlení…
An (un)successful trip to the seaside
This Saturday I got woken up by an annoying ringtone on my cell phone, followed by a slightly confused, but to-the-point conversation:
“Nh…huh”
“Get your stuff together, we’re going to Fulong in 20 minutes”
“w..What?!?”
“I just got a call from Diana, the girls will be on the parking lot in 20 minutes. You comin’?”
-couple moments of utter silence- “Yeah, I’m coming”
To tell the truth, 20 minutes was a little too-optimistic, not just on my part. However, we did eventually all get into the car and set out for our favorite seaside destination, Fulong. The weather was encouraging as well, the almost clear sky taking the temperature up to a very pleasant 27°C.
I couldn’t help but stop the car when I saw a windmill on the side of the road, and take some obligatory pictures
Anyway, the trip, intended as a surfing jaunt got a little overhaul when Julia found out her surfing board, along with our wet-suits, were locked away in a deserted shop. With no other options, we reverted into little kids, running in the now much cooler water and finally settling down for a much needed nap.
After building an obligatory sand-castle, a dinner on the beach and strolling on the night beach we rounded off our relaxing day at the beach and headed home.
No-one ever thought about the snow falling in our respective homelands..
Taipei, TAIWAN
tak takhle se určitě dá strávit výlet vždycky, příjemná společnost a pláž. v kolik zvonil ten nekřesťanský telefon? byl s vámi ještě někdo kromě Diany a Julie?vzhledem k tomu, že jste tam strávili večeři tak jste asi brzy nevyrazili:-)
Těch 27C už nebylo obvyklých, že voda ochladla? nebo jen zhýčkanost?
Posledních 14 dní se tady o slovo přihlásila zima – respektive podzim – a prakticky bez ustání padal jemný déšť doprovázený větrem a teplotou kolem 18°C. Oteplení v podobě několika dní se sluncem tedy vyhnalo chmury, ale moře už příliš neohřálo.
Už máš řidičák a ta děvčata vozíš v jejich autě ty nebo se to ta kočka už jakžtakž naučila? Julii na té fotce na pláži to moc sluší, s cigárem už míň…Ale zcela mi chybí fotka toho písečného hradu.
Mimochodem – strávila jsem víkend v Podještědí – půl metru sněhu, rampouchy, zimní pohádka. A v TV říkali, že ve Špindlu na lanovce včera lyžaři tvořili 25minutové fronty. Zkrátka zimní sezóna začala.
Na hrad se s fotkou nakonec nedostalo, když jsem si konečně vydrbal písek z rukou, šlo se pro večeři a pak už na něj nebylo pomyšlení.