7
Nebyl bych to já, abych nenarazil čas od času na nějakou luxusní pakárnu.
Tentokrát přišla řada na oblíbený čínský jazykolam, který zároveň krásně ilustruje důležitost tónů v čínštině. Dá se taky uvažovat, jestli to není absolutní rým…
Povídka se jmenuje “O básníkovi Š, co jedl lvy”
《施氏食獅史》
- 石室詩士施氏，嗜獅，誓食十獅。
- 氏時時適市視獅。
- 十時，適十獅適市。
- 是時，適施氏適市。
- 氏視是十獅，恃矢勢，使是十獅逝世。
- 氏拾是十獅屍，適石室。
- 石室濕，氏使侍拭石室。
- 石室拭，氏始試食是十獅。
- 食時，始識是十獅，實十石獅屍。
- 試釋是事。
Český překlad zní (doslovně, ne hezky) takto:
- V kamenném doupěti žil básník Š, závislý na lvech a tak se jich rozhodl sníst deset.
- Často chodil na trh hledat lvy.
- V deset hodin deset lvů dorazilo na trh.
- Právě v tu dobu dorazil na trh Š.
- Spatřil deset lvů a svými spolehlivými šípy jim deseti způsobil smrt.
- Donesl těla těch deseti lvů do kamenného doupěte.
- Doupě bylo vlhké a tak nařídil svým sluhům jej utřít.
- Když bylo kamenné doupě setřené, zkusil těch deset lvů sníst.
- Při jídle však spatřil, že těch deset lvů je vlastně deset kamenných lvích těl.
- Zkus tento příběh vysvětlit.
Těm z vás, kterým se nezobrazily pouhé čtverečky asi stejně nezbude, než se podívat také na fonetický přepis, který teprve odhalí jazykové kouzlo tohoto textu. Do jisté míry totiž připomíná oblíbenou českou pakárnu “Hoří” o požáru Horní Heršpické hospody hrbatý hrozen.
Tak tedy ten fonetický přepis: (“shi” čti jako “š”)
- « Shī Shì shí shī shǐ »
- Shíshì shīshì Shī Shì, shì shī, shì shí shí shī.
- Shì shíshí shì shì shì shī.
- Shí shí, shì shí shī shì shì.
- Shì shí, shì Shī Shì shì shì.
- Shì shì shì shí shī, shì shǐ shì, shǐ shì shí shī shìshì.
- Shì shí shì shí shī shī, shì shíshì.
- Shíshì shī, Shì shǐ shì shì shíshì.
- Shíshì shì, Shì shǐ shì shí shì shí shī.
- Shí shí, shǐ shí shì shí shī, shí shí shí shī shī.
- Shì shì shì shì.
Jestli si teď myslíte, že jsem se úplně zbláznil, vězte, že tomuto dílku bez přečtení neporozumí ani číňan – odtud plyne důležitost čínských znaků pro vyjádření jazyka. Naštěstí je tato “báseň” psaná klasickou čínštinou, tedy jazykem výhradně písemným. V obecné mluvené čínštině by se vyjádřila už docela normálně s použitím spousty jiných slov s mnohem odlišnější výslovností.
Nicméně, pro úplnost dodám ještě přednes tohoto skvostu “opravdovým Číňanem”:
Audio clip: Adobe Flash Player (version 9 or above) is required to play this audio clip. Download the latest version here. You also need to have JavaScript enabled in your browser.
V každém případě ale lze jen zkonstatovat, že není Š jako Š.
Taipei, TAIWAN
tak rozdíl jsem postřeh minimální a textu bych asi při svém hudebním nadání asi nerozuměl. nicméně spolehlivě mne to odradí od učení čínštiny. Snad nám to ani nezkoušej přiblížit, stačí povídání a fotky v č nebo aj.
to je mi vděčnost, člověk se tu stará o kultůru a oni todlenc
Nicméně, jak jsem zmiňoval, té čtené verzi se bez znalosti textu rozumět nedá ani když jsi rodilý mluvčí, je to spíš takové mentální cvičení, protože klasická čínština se nečte nahlas.
Pro povzbuzení, čínsky se naučila víc jak miliarda lidí, zvládla by to tudíž taky většina z nás, i jedinci bez hudebního sluchu.
nazdar Ondo, je to super, připadlo mi to jako mašinka supící do kopce: “ši, ši…”
asi by bylo pěkné vidět číňany říkat stč prst skra krk apod.
měj se
jo, to by bylo opravdu zábavné, naneštěstí je opravdu těžké je naučit i naše obyčejné R, o Ř ani nemluvě. Na druhou stranu,to neuměl ani Havel a taky byl prezident
tak ahoj všichni,
než začnu k “ši”, neodpustím si malé rejpnutí k “stejdovi” Járovi a jeho “stč” prst “skra” krk. Ano, i já mám občas prstíky rychlejší než klávesnici.
Mám dojem, že jsem tuto “ši, ši” řikanku už někdy v minulosti slyšela. Nicméně můj hluboký obdiv k vlastnímu potomkovi stoupá. Hodně jsem se pobavila, ale ještě víc, když jem se to snažila přeložit a vysvětlit Pietrovi. Mám pocit, že si stál na kabelu, vlastním.
Učit cizince naše jazykolamy je velká švanda, na střední nás španělštinu učil Peruánec a tak jsme si to samozřejmě nemohli nechat ujít… úplně stačilo nechat ho říct “zmrzka”.
Jinak já jsem v tom trochu rozdíly slyšela, ale děsí mě představa, že bych měla vědět, jaký rozdíly to byly a co to tak asi mohlo znamenat.
Zkrátka… š š š šugrtaun je poněkud srozumitelnější
No pekne, pekne… Sudium japonstiny a vylet na hokaido se odklada nez se naucim aspon se zeptat na cestu
no, pěkný jazykolam. Ale myslim, že ten co to bude chtít přednášet, tak by předtím neměl jíst, jinak by se mu z přehršle používání bránice nemuselo udělat dobře.
Nevim, rozdílů slyšim docela dost, ale učit bych se to nechtěla, stačilo, když mě spolužačka učila ve větnamštině jak se řekne pes a další slova lišící se od psa jen intonací…. ale taky mi to trochu připadá jako mašinka, ale jako mašinka která se občas zasekne a pak se zase rozjede 
No nic, radši končim s přemejšlením o “š” “š” “š” nebo dojdu k ňáký úplný kravině jako š š š š š š š š š š š š šššššššššepotám