26
Když se na Tchajwanu řekne Bílý teror, nemá to nic společného se sněhovou nadílkou, i když by tomu datum mohlo napovídat. Jde o neslavné období Tchajwanské historie spojené s poválečným příchodem pevninských Číňanů z Republiky čínské (předchůdce dnešní komunistické Čínské lidové republiky).
2/28
Událost, která vyústila v krvavé povstání se stala 28. února 1947. Dva roky vlády Kuomintangu, jenž po druhé svétové válce a odchodu japonských okupačních sil převzal moc nad Tchajwanem vyústilly ve všeobecnou nedůvěru k vládě, která díky korupci, protěžování příbuzných a neschopnosti přivedla zemi k ekonomickému úpadku.
Tchajwanci, zvyklí na vládu a rozvoj země, školství a infrastrukturyběhem 51 let pod japonskou vlajkou neskrývali odpor k čínskému Kuomintangu, který prohloubil japonci prosazený státní monopol na tabák, cukr, kafr, čaj, papír, ropné rafinerie a cement. Cena rýže se během dvou let díky černému vývozu do Číny vyšplhala až na 400 násobek původní poválečné ceny a celkový úpadek byl prohlouben i nedisciplinovaností armády čínské republiky, která se často uchylovala k rabování, krádežím a příspěla tak k rozpadu služeb. Rozvoj černého trhu se zbožím na sebe nenechal dlouho čekat.
|
|
|
||
Památník 2-28
Povstání
Záminkou k všeobecnému povstání se stal nevýrazný incident z 27. února 1947 v Tchajpeji, při kterém chtěl čínský policista zabavit cigarety z černého trhu postarší tchajwanské prodavačce. Ta se začala bránit, což přilákalo dav Tchajwanců na její podporu; výstražný výstřel policisty však zabil jednoho z přihlížejících a dav, který pak hlídku zatlačil zpět do policejní stanice, požadoval jeho vydání. Rozhořčení dosáhlo vrcholu, když dav zjistil, že zmínění policisté uprchli zadním vchodem.
Následující den, 28. února, eskalovalo násilí během protestu před sídlem čínského guvernéra. Bezpečnosní složky se pokusily rozehnat dav střelbou z kulometů, ale ten i přes několik obětí nakonec město obsadil. Během několika dní se zformovala prozatímní vláda, která začala vyjednávat s představiteli Republiky Čínské o dalším vývoji na Tchajwanu.
Obsazení
Guvernér Čen-Í ale s žádným vyjednáváním nepočítal a již 8. března se na Tchajwan vrátil s posilami z pevniny. Během krátkých bojů a zatýkání zastřelily nebo popravily čínské jednotky 3-4 tisíce Tchajwanců, uvězněni či popraveni byli všichni vůdci z řad Tchajwanců.
Stanné právo
S návratem na Tchajwan vyhlásil guvernér stanné právo, které trvalo bez přerušení až do roku 1987, během této doby zároveň platil zákaz výuky o událostech z 28. února, takže celé 2 generace Tchajwanců o této události neměly ani tušení. Období stanného práva, během něhož byly perzekuovány tisíce lidí a podle odhadů životem zaplatilo 10-30 tisíc dalších, se v tchajwanské historii považuje za období vlády tzv. “Bílého teroru”
V řadě tchajwanců zůstává více či méně skrývaný odpor k čínské nacionalistické vládě Kuomintangu a k Číně samotné. Patrné je to zejména na jihu ostrova, která zůstává “baštou tchajwanců” a podporuje zejména Demokratickou pokrokovou stranu, zatímco sever ostrova společně s Tchajpejí většinou podporuje Kuomintang.
|
|
|
||
Památník Bílého teroru
Rehabilitace
Teprve v roce 1995 při příležitosti výročí únorového povstání kuomintangský prezident Li Theng-Huej poprvé zmínil jeho existenci, čímž uvolnil do té doby stigmatizované téma k diskuzi. Povstání 2-28, jak je dnes pojmenováno, si Tchajwan připomíná Dnem Míru právě 28. února.
|
|
|
||
Čankajškovi na truc
|
|
|
||
Taipei, TAIWAN
vidím, že každá země má nějaké stigma,o kterém nechce mluvit, poněvadž není čím se chlubit. nicméně asi jsem nedával pozor ve škole. mně zůstalo v Hlavě, že tam Čankajšek uprchl 1949 a právě ho podporoval Kuomingtang, nebo to mám špatně?Zase pak mi nesedí, že Čínani podporovali guvernéra Kuomingtangu. Možná se rozkmotřili až po útěku Čankajška. A tchajvanci před japonskou okupací byli součástí Číny, či ne?
Ve škole jsi dávat pozor nemusel, stačí si ale všimnout, že já píšu o roce 1947. V té době ještě Kuomintang ovládal pobřežní města Číny a tudíž měl na Tchajwan značný vliv. Současně se také přetahoval s komunisty o vládu v Číně jako pokračovatel Sun Yat Senovy Republiky Čínské, pro Tchajwance byl KMT tedy opravdu představitel Číny.
Tchajwan sice pod Čínu před japonskou okupací spadal, ale 50 let je dost, aby vyrostly 2 generace, které si pamatují jen japonskou nadvládu a tudíž si hodně Tchajwanců oblíbilo japonskou kulturu a zvyky. Krom okupace totiž Japonci silně modernizovali Tchajwanskou infrastrukturu a prakticky založili segment školství.
Apropos, zmíněný guvernér Čen-Í po návratu do Tchajpeje prý prohlásil, že Japoncům mohlo porobení Tchajwanců trvat 51 let, on ale přinutí ostrovany milovat Čínu do pěti let. Jakými metodami toho chtěl docílit je nasnadě.
jsem si roku všiml, potřeboval jsem ujasnit vztak KMT a Tchajwanu.
Také jsem nevěděl jak dlouho bylo japonci na tchajwanu, myslel jsem jen těch 6 let války apod. Takže dost tchajwanců mluví ještě i japonsky?
nevěděl jsem také, že rozpory s Čínou byly už před příchodem Čankajška a důvod rozporů. takže díky
jo, o té japonské okupaci něco doplním, není to zrovna běžné učivo dějepisu v našich končinách
No my jsme se o Číně (a přilehlém okolí) učili jenom, že tam vymysleli papír. A možná něco málo o různých náboženstvích a jejich knihách; o politice ani zmínka, natož potom o té současné.
Takže díky za rozšiřování obzorů.
Btw podle čeho se to jmenuje zrovna “Bílý teror”? Teror chápu, ale proč bílý?