Angličtina zastává ve východní Asii nezastupitelnou roli jazyka, kterým jednotlivé asijské národy komunikují nejen se svými sousedy, ale především se všemi ostatními národnostmi.
Je tak životně důležitá jak pro turismus, tak pro obchod se zbytkem světa. Zcela odlišná stavba a výslovnost asijských jazyků pak nahrává různým zkomoleninám a nedorozuměním, při nichž se například typicky zaměňují souhlásky r / l nebo se původní cizí slova přepisují do fonetické podoby v mateřském jazyce. Odtud pocházejí humorné pojmy pro jednotlivé mutace angličtiny do japonštiny, čínštiny, korejštiny atd.
Doslovné překlady pak tvoří samostatnou kapitolu, představující hotové rébusy.
"Pravou cestou v strmý hor", jinak "stoupejte vpravo"
Pilné asijské děti se proto angličtinu učí již od útlého dětství, nezřídka s ní začínají ještě v předškolním věku. Do ukončení střední školy proto téměř každé dítě absolvuje více než 6 let jazykové výuky, na jejímž konci ale většina studentů ovládá právě tolik, aby přijatelně napsali přijímací testy na vysoké školy. V praxi však mají mnozí mladí asiaté strach anglicky promluvit, což se s nimi vleče i do zaměstnání. Tím samozřejmě nezatracuji všechny asiaty, mnozí ovládají jazyky perfektně a angličtinu si vybudovali během studia v zahraničí, jenže tito lidé poté působí na vyšších pozicích a překlady jsou pod jejich úroveň.
Díky kombinaci tradiční firemní politiky “uděláme si to sami” a nízkému společenskému statutu překladatelů, tak anglické verze nápisů, korespondence a dokonce i reklam dostávají na starost zaměstnanci s “nejlepší angličtinou” ve firmě, kterou ovšem často několik let nepoužívali. Výsledný produkt je mnohdy kombinací strojového překladu a více či méně úspěšné korektury, v lepším případě pak slouží k pobavení anglicky hovořících turistů – pokud zrovna nejde o podstatnou informaci, které by měli porozumět. Jak ale působí podobně přeložené obchodní dopisy, je nasnadě.
Během cesty po Číně, Japonsku, Tchajwanu i Vietnamu jsme potkali nesčetné množství ukázek, přikládám pár nejzajímavějších.
PS: Čína si podle nedávného článku v médiích předsevzala boj proti čingliš, která je často zdrojem zábavy, zejména v úředních oznámeních a reklamách. Uvidíme, jak se to Straně povede.
PPS: Čeština ovšem nezůstala pozadu, pro “naši” verzi angličtiny se pro změnu používá pojem czenglish.
Hřeben černého draka s bezedným dnem
Nabídka čaje v roztomilých restauracích
Nepalte enter… při vstupu do chrámu
Pečujte o stromy a květiny. Buďte civilizačními návštěvníky.
Popis náramku pro štěstí… nepřeložitelné
Prohibice proti kouření a ohni
Teplá výzva: Opatrný sesuv půdy
Zamčené dveře jdou na záchod prosíma
Taipei, TAIWAN
Výborný, fakt jsem se nasmála (doufám, že to vedle v kanclu neslyšeli). Btw No burning enter bych si možná přeložila ještě lépe jako “žádnej hořící enter/vchod”, což by mě uklidnilo a já bych s klidem vstoupila.
Jsem rád, že tě anglické speciality tak pobavily. Ostatní kanceláře určitě trochu smíchu přežily bez úhony
Ahoj Ondro,
tento tvůj tematický příspěvek obzvlášť oceňuju! Sesbíral, nafotil a popsal jsi to výtečně, klidně by to mohla být reportáž do nějakého časopisu. jako ostatně i mnohé tvoje předchozí články. Co kdybys zkusil svoji “mateřskou” MF DNES?
Mně se z těch fotek osobně nejvíc líbí náramek pro štěstí, když je u něj napsáno Explanation a pak už není rozumět ničemu dalšímu.
Ahojky,
už jsem se doufám vykřesala a oklepala z klimatizační chřipky a časového rozdílu, což mě dost dostalo. Dostala jsem se na úroveň stáhnout fotky do počítače a začít je promazávat. Teď mi hrají do ouška Pink Floydi, Ondro díky i od Pietra, a vzpoměla jsem si na jednu ceduli na nové dálnici z Guilinu do Yanshuo kde se skvěl skvostný nápis
” Don´t drive tiredly!” Hýkla jsem, ale bohužel neměla foťák po ruce a od té doby, jsem ten nápis nenašla. Jinak učebnice “Čingliš” byla možna zakoupit i v Hongkongu, nicméně bratru za 160,- H$, což je skoro jak Yuan, tedy koupils v Shanghaji dobře.