Ondřejův bloq

Nemohl jsem si nechat ujít jízdu nejrychlejším pozemským dopravním prostředkem, takže se s Vámi rád podělím o zážitky.

Maglev přijíždí

Šanghajský Maglev je vlak spojující mezinárodní letiště s metrem, na své třicetikilometrové trase dosahuje rychlosti až 431 km/h. Protože podobnou rychlost není možné bezpečně dosáhnout na železných kolejích, vznáší se celý vlak na magnetickém polštáři, což je nejlépe poznat těsně před rozjezdem, kdy se kabina mírně zavlní jako na hladině vody. Jízda je pak klidná až do cca 300 km/h, kdy se začnou projevovat vibrace znesnadňující focení.

Úžasný efekt pak vzniká při setkání protijedoucích vlaků, které se míjejí na vzdálenost pěti metrů při vzájemné rychlosti 860km/h. Jde však doslova o okamžik, takže fotku opravdu nemám

Kabina Maglevu

Kabina vlaku samotného připomíná svým vzhledem palubu letadla, chybějí snad opravdu jen bezpečnostní pásy a stevardky. Málokterý let je ovšem u svého cíle za pouhých sedm minut a dvacet vteřin.

Minuta do rozjezdu

Maximální rychlost

V cíli. Průměrná rychlost ~245km/h

K dosažení zmíněné nejvyšší rychlosti se vlak samozřejmě chvíli rozjíždí, nejrychleji pak cestuje okolo 3 minut. Během následného dobržďování pak i při rychlosti 160km/h  působí dojmem, že téměř stojí. Za zmínku stojí i náklon vlaku v pravoúhlé zatáčce, kterou souprava prosviští rychlostí Formule 1. Nezadá si totiž nic s náklonem letadla při ostrém obratu.

Náklon vpravdě letecký

Na závěr ještě připojím poslední skupinové foto našeho zájezdu před odjezdem dále na jih.

Posledni fotka kompletní sestavy

PS: Rychlost Maglevu dovoluje ověřit i technologická omezení sítě mobilních telefonů. Při 300km/h se totiž GSM opravdu nechytá.

Ve 300km/h GSM nestíhá

Fastest in the world

Being in Shanghai, I couldn’t miss the opportunity to ride the fastest public surface vehicle on Earth.

The Maglev showcase line in Shanghai connects the city’s metro network and Pudong international airport, travelling roughly 30 kilometers on each trip. With a maximum speed of 431 km/h, the train relies on magnetic levitation, rather than wheels and rails, making the ride smooth right up to about 300km/h, when vibrations turn indoor photography into a very challenging task.

The train spends about 2/3 of the trip either accelerating or slowing down, leaving  a mere 3 minutes for the “speed thrill”, but the 30 kilometre track is unfortunately rather short for an average speed of ~245km/h. A moment’s excitement can be enjoyed when two trains meet in opposite directions, with a relative speed of 860 km/h and track distance of mere five metres.

As for the interior of the cabin, it very much resembles an airplane, complete with first class seats, sans flight attendants. Who would need them, anyway, if the trip is over in just 7 minutes and 20 seconds.

An unintended consequence of the train’s speed allows for a demonstration of cell phone technology limitations. GSM networks  are simply clueless when moving well over 300 km/h.