Ondřejův bloq

Starobylé město Xian 西安[Sian] se nachází zhruba 900 kilometrů vzdušnou čarou na jihozápad od Pekingu a pro nás představovalo významnou zastávku na krátké cestě za krásami Číny.
[galerie Terakota]

Trasa cesty z Pekingu do Xianu

Z hlavního města do Xianu naši skupinku po 1240km dlouhé trase dovezl pohodlný noční lehátkový rychlík za necelých 11 hodin, ti šťastnější z nás se pak dokonce i vyspali.

Luxusní kupé

Ráno nás čekal přejezd ucpaným městem do hotelu a po osvěžení a snídani hurá na Terakotovou armádu.

Chodba plná válečníků

Moderně zařízený areál naleziště odpovídá významu, který této kulturní památce Čína připisuje, při procházce takřka liduprázdným turistickým městečkem k pokladnám jsem měl ale spíš pocit beznadějného předimenzování v olympijském duchu . Naše návštěva sice vyšla na pracovní den, ale téměř prázdné restaurace velkou důvěru nevzbuzovaly.

Trocha historie nikoho nezabije: ve 360ti stupňovém kině

Prohlídka naleziště začala shlédnutím krátkého dokumentu o nálezu a původu terakotové armády. Snímek sice pamatoval lepší časy, ale celkem bezpečně šlo o jeden z nejstarších 360° filmů a jako stručný úvod do historie památky posloužil velmi dobře.  Z kina naše kroky vedly už do samotných hal s nalezišti.

Co tvář, to originál

O terakotové armádě existuje spousta knih, webových stránek a prezentací, takže do hloubky nepůjdu. Zmíním jen, že hliněnou armádu nechal postavit první císař dynastie Čchin kolem roku 210 př.n.l. pro ochranu své hrobky. Každý voják je unikátní a většina je v mírně nadživotní velikosti (cca 183-195cm), armádu pak dotvářely sochy koní a vozů. Jedinečná je i kvalitní výzbroj vojáků, která nezřídka přečkala tisíce let bez výrazného zrezivění a nebýt lupičů a válek v průběhu staletí, dočkala by se z velké části i znovuobjevení armády v sedmdesátých letech 20. století.

Spousta vojáků je nenávratně poškozena

Novodobý objev armády přišel v roce 1974 při kopání studny místními zemědělci, do dneška byla vykopána nejen armáda ale celá nekropole postavená pro císaře. Samotná císařova hrobka je ale opředená legendami a úřady se zdráhají ji vykopat, aby zůstala nepoškozená. Jestli ji v průběhu tisíceletí opravdu nikdo nenavštívil, to zřejmě vědí jen povolaní a pomazaní.

Prvni a největší naleziště armády

Zřejmě nejznámější a nejpůsobivější pohled na armádu je v první, největší hale: 230 metrů dlouhé a  62 metrů široké naleziště obsahuje hlavní formaci armády se zhruba šesti tisíci vojáky a padesáti dřevěnými vozy v jedenácti chodbách. Zub času se na mnohých podepsal, takže archeologům nezbývá, než některé figury doslova slepovat dohromady, kompletně dochovaných postav je ale i tak velké množství.

Zbytky válečníků s vozem

V dalším nalezišti byla objevena kavalerie i s válečnými vozy a  v posledním výkopu pak velitelský stan s vysokými důstojníky a dalším válečným vozem. Zejména třetí naleziště bylo ale poměrně silně poškozeno.

Vůz s parapletem

Budoucnost armády je ale i po dvou tisících letech nejistá: průmyslem znečištěné ovzduší i vlhkost přinášená návštěvníky terakotové sochy narušuje a tak místní úředníci rozhodli o zasypání částí výkopů, aby byly sochy zachovány i pro další generace.

Vojáci na opravě