19
Letos jsem neodolal a využil nabídku univerzity na zprostředkování hostitelské rodiny u příležitosti čínského (lunárního) nového roku.
|
|
|
||
2010 je rok Tygra
Shodou okolností mi byla vybrána rodina z Kaohsiungu, tedy druhého nejlidnatějšího města na Tchajwanu a někdejšího největšího přístavu ve východní Asii. 400 km dlouhou cestu na jih ostrova zvládla místní rychlodráha za dvě hodiny, čímž naprosto zahanbila koridor, po kterém musí jezdit nebohé Pendolino. Na konečné mě už čekal můj hostitel Kevin Lee (Lí Džunwen), spolužák z NTU a zároveň jediný člen rodiny, se kterým jsem mohl pravidelně hovořit anglicky. Na přiložené fotce stojí úplně vlevo.
|
|
|
||
Moje hostitelská rodinka
K anglickému jménu Tchajwanců: Kevin je jedním z mála, jejichž anglické jméno se foneticky poměrně podobá původnímu čínskému. Protože si většina tchajwanských dětí anglické jméno nevybírá a tento úkol připadne zpravidla prvnímu učiteli angličtiny, je toto západní jméno často dílem náhody, případně hravosti právě zmíněného učitele.
Čínský nový rok je rodinná záležitost, v čemž se podobá našim Vánocům. Na poslední den starého roku se zpravidla sjedou rodiny domů k rodičům, ve dnech následujících se pak navštěvují rodiny otce, matky a další přátelé, často třeba bývalí spolužáci. Pro školáky je to příležitost vydechnout od tvrdé dřiny spojené se školním rokem, velká část z nich pak stráví svátky před televizí. Výlety s rodiči jsou poměrně výjimečné, i když kupříkladu na noční nebo novoroční trhy se většina rodin vydá.
|
|
|
||
Vepřové a tofu, typická čínská kombinace
Protože šlo o moji první návštěvu Kaohsiungu, rozhodně jsem měl v plánu prozkoumat jeho nejvýznačnější části a načerpat i něco historie. S prvním mi ochotně pomohl Kevin, který sice poslední dobou tráví většinu času na univerzitě v Tchajpeji, ale rodné město přece jen zná, dějiny už jsem musel čerpat spíš z internetu. Jako město známé především svým přístavem a loňskými World Games, neboli menším bráchou letní olympiády, neoplývá Kaohsiung výrazně dlouhou historií. Většího rozvoje zejména cukrovarného a lodního průmyslu se dočkal za japonské okupace v první polovině 20. století; coby druhé největší město ostrova pak svádí marný boj o pozornost s hlavním městem. Má tak poměrně rozsáhlou (byť ne ještě zcela plně využívanou) síť metra a 85ti patrový mrakodrap, který býval nejvyšší na ostrově, dokud jej netrumfla Tchajpejská 101čka.
|
|
|
||
Pochodeň World Games 2009
Trumfem Kaohsiungu tak zůstává největší přístav a nejspíš také mnohem oblíbenější starostka – jejíž kreslená figurka, případně fotka, zdobí všechny reklamy projektů města. Bém, a nejen on, by se od ní mohli učit.
|
|
|
||
Všudypřítomná kreslená figurka starostky Kaohsiungu
Zmíněná starostka si také vzala za cíl změnit tvář města s pomocí moderního umění, světel a s využitím místního průmyslu, díky čemuž centrum města zejména v noci získalo zcela jinou tvář.
|
|
|
||
Kaohsiung vsadil na světelnou show
|
|
|
||
Umění na stropě metra
|
|
|
||
Obrovská "ufo" střecha je dílem místních loděnic
.
Velkého rozvoje se celé město dočkalo před loňskými World Games, kdy příliv turistů a sportovců usnadnil zviditelnění – vznikl proto menší brácha pekingského Ptačího hnízda a rozšířila se právě zmíněná síť metra. To bohužel zatím zůstává jako jediné stínem mezi úspěchy starostky, jelikož jeho využití stále není optimální a cestující zatím stále dávají přednost autobusům nebo vlastní dopravě.
|
|
|
||
Kaoshiungské "Hnízdo" se pekingskému moc nepodobá
|
|
|
||
Kaoshiungské "Hnízdo" z loňských World Games
Kromě Kevina jsem si pak se zbytkem rodinky užil večerních pokeců, debat o zvycích a školních povinnostech malých tchajwanců i evropanů a v neposlední řadě také domácí kuchyně, kterou jsem si spravil chuť a která mi v zápětí začala chybět. O poznatcích a rozdílech se rozepíšu později, dnes už jen doplním odkaz na galerii s výběrem fotek z pěti dnů strávených na krásném, teplém jihu ostrova. [FOTOGALERIE ZDE]
Krásný nový rok Tygra všem!
Taipei, TAIWAN
výborně, na to jsem se těšil, když už se nám to nevešlo do programu. z průjezdu autobusem vypadalo hůř. vidím, že jsi vužil čas k návštěvě ledasčeho. architektura u nich určitě nneí svázaná jako často tady. a starostka je asi fajn. nerozumím proč nevyužívají metro když všude jinde jo. mají dost parkovišt nebo nevedou správným směrem metro.
Ta kola jsou krásná ale pro tebe asi malá.
Rodinka je velká, většina mužských, trochu mi chybí víc úsměv, asi se dlouho fotilo. toho kluka jsi tedy vůbec neznal, já myslel že ano. i když na facebooku se mi zdálo že komunikujete trochu jako byste se neznali.Dávají si také dárky apod? mluvili pro tebe dost mandarinsky?
a jak moc teplo tam bylo. v Tajpei to vidíme, tam je asi tak o 7 C více, možná i víc, ne?
No, do Tchajpeje jako na potvoru dorazila čerstvá studená fronta, jinak tu taky bylo docela příjemně. Na jihu se ale teploty pohybovaly zpočátku nad 20°C, pak klesly cca k 16°C.
Apropos, teploměr mi tu sice ukazuje 11 stupňů, ale osobně se domnívám, že mrzne
S Kevinem jsme se vlastně opravdu poznali až v Kaohsiungu, předtím jsme se párkrát viděli na společných setkáních ve škole. Rodinka je velká, ale jsou to vlastně 3 rodiny, které se nakonec sešly v Kaohsiungu – jedna přijela stejně jako já z Tchajpeje (ale se zpožděním) a druhá sídlí ve střední části ostrova, v Tchajčungu. Vzhledem k tomu, že ze šesti potomků byla jen jedna dcera, je převaha mužských nasnadě.
K mojí potěše mluvila převážná část osazenstva mandarínskou čínštinou, tchajwanštinu ovládá spíš starší generace a nebo mladí, kteří zůstávají na jihu. Jinak se její aktivní znalost mezi mládeží vytrácí a v Tchajpeji tchajwanštině nerozumí skoro polovina mladých. Z přítomných jí tedy rozuměli více-méně všichni, ale s mluvením už to bylo horší.
Ještě k dárkům: typickým čínským novoročním dárkem je tzv “hongbao” – neboli červená obálka s penězi. Dostávají ji jak děti od rodičů, tak například zaměstnanci od šéfa. V Japonsku je s udělováním novoročních “hongbao” spojená prakticky společenská událost a rozdávat je může například generální ředitel; kromě nového roku se ale hodí třeba i takovým novomanželům a prakticky se očekává od všech svatebích hostů.
Jen pro doplnění, “hongbao” se v trochu jiném kontextu může použít také jako všimné, tam ovšem postrádá původní, kladný význam. Naši čeští politici a úředníci by měli červených obálek plné zásuvky…
Ahoj synku,
připojuji se k tatíkovi a jsem ráda, že jsem teď z města viděla víc, než jen třídu s autobusovým terminálem a co bylo vidět z dálnice. Ikdyž i z dálnice byly vidět budovy se zajímavou architekturou.
Tajwanská posedlost roztomilostí se odráží i ve “zvěčněném” tygrovi, který spíš vypadá jak hravé kotě s klubkem vlny.
Nám se konečně oteplilo a sníh mizí před očima i v Jiříkově, kde ještě předevčírem sněžilo. Teď v poledně je +6 a velmi lehounce mží. To oteplení už mělo na čase.
Jinak rodinka vypadá docela baculatě, alespoň v popředí, vyjma jediné dcery.
baculatá byla vesměs hlavně jedna část rodiny – trochu můj hostitel a hlavně jeho mladší brácha (v popředí). Další dvě rodinky, které přijely z jiných částí ostrova byly vesměs docela štíhlé, jen se na fotce schovávají vzadu
Ondro!
K tomu metru – tam se stavelo z duvodu dalsiho rozvoje mesta a bylo (a stale je) soucasti uzemniho planu Kaohsiungu (nebo jak se to sakra pise). Pocita se totiz s tim, ze industrializace v K. bude nadale pokracovat a tim padem to metro staveli hlavne podle toho rastru, jak predpokladaji dalsi rozvoj – to ze neni moc vyuzivane je skoda, ale holt je to dan prave z uzemniho planovani.
Hon