21
…a na co nenarazím.
Tohoto krásného papoucha jsem potkal při své novoroční návštěvě Kaohsiungu. Bydlel před muzeem kuriozit a jsem si jistý, že mi něco říkal čínsky, bohužel jsem mu ale nerozuměl. Po chvíli se tak raději vrátil ke svým oblíbeným slunečnicovým semínkům.
|
|
|
||
Papouch Kaohsiungský
A jako přílepek ještě přidám jedno z panoramat, která jsem nafotil z Tchajpejských kopečků.
|
|
|
||
Noční Taipei ze Sloní hory
Do třetice všeho nejlepšího: Jak může vypadat mlha nad městem ukazuje následující obrázek z mého okna. Najdete rozdíl?
|
|
|
||
Najdi rozdíl
Nedám si pokoj, hlavně poté co jsem v televizi viděl, že ona “mlha” je vlastně největší písečná bouře v historii. Ne, že bych tolik věřil televizi, ale poměrně unikátní to je, i když víc si písečku na autech a všem ostatním užívají v okrajových částech města blíž Číně. Mně jen přišla jízda na motorce o něco méně pohodlná, ale žádné skřípání mezi zuby se nekonalo.
|
|
|
||
Taipei, TAIWAN
K fotce č. 1 – pěkný papouch, pěkná fotka a já právě loupu slunečnicová semínka
K fotce č. 3 – bejt to v Čechách, tak si myslím, že ji někdo ukrad.
K fotce č. 4 – silně mi to připomíná českou podzimní mlhu v Praze
ten rozdíl je jako v Praze z Proseka, prostě raketa odstartovala.
O té bouři jsem také četl a viděl fotky, psali o severu a Koreji, nic o jihu a Taipei.
Ten písek co skřípe k vám nedoletěl, tohle musí být mikroprach na takovou dálku.
Já si teda vůbec nestěžuju, že tu není opravdový “písek”, ten prach docela stačí. Tchajwan schytal bouři relativně málo, na některých místech prakticky ani známky, ale na severu se prach projevil až docela silně a logicky nejvíc vadil do očí, na které je klasický respirátor krátký.
Ke 101čce – není to poprvé, co mi zmizela z dohledu, i když za to obvykle může mlha s mraky. Ten pouliční opar tu ale běžný opravdu není.